Historie

Dějiny T. J. Sokol Rakovník a sokolovny v datech

1862 Vznik Sokola pražského 16. 2. 1862. V šedesátých létech 19. století přecházel rakouský absolutismus ke zřízení konstitučnímu. Politické strany ještě nebyly povoleny, ale vznikaly první národní spolky. Čeští propagátoři tělesné výchovy cítili potřebu vymanit se z již existujících soukromých tělovýchovných ústavů, převážně německých. V této době vstupují na českou scénu vůdčí organizátoři Dr Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Pro zajímavost uvádíme, že první myšlenky k založení sokolského hnutí vznikaly na území bývalého rakovnického okresu, na Křivoklátsku. Když M. Tyrš dokončil studia na filozofické fakultě v Praze, přijal místo vychovatele u továrníka E. Bartelmusa v Novém Jáchymově. Za Tyršem sem jezdila řada jeho přátel. K osudovému okamžiku došlo v roce 1860 v myslivně „Na králi”, kde v obci Svatá trávila pravidelně léto Fügnerova rodina. Zde vedli Tyrš s Fügnerem vzrušené debaty o tom, jak zastavit sílící německý vliv v Čechách, jak zmobilizovat široké vrstvy českého lidu pro zásady, jakými jsou láska k vlasti, bratrství, pravdivost, svoboda, svornost a vytrvalost.

Jako protiváha německých snah se mělo stát založení prvního českého tělovýchovného spolku v Praze.

Pražský Sokol byl založen 16. 2. 1862. Dne 10. 4. 1862 byl přijat návrh sokolského kroje. O 10 dní později byl schválen Tyršův návrh hesla „Tužme se!” vyšitého na prapor jednoty. Tento prapor, navržený Josefem Mánesem, známe z českých poštovních známek, vydaných k XII. všesokolskému sletu 1994. Současně s praporem byl schválen i sokolský pozdrav „Nazdar!”, navržený E. Tennerem. Od června 1862 měl Sokol i podrobné stanovy pojmenované „Pravidla tělovýchovné jednoty Pražského Sokola”. Sokol pražský měl tělocvičnu – sokolovnu v budově Apolla v Ječné ulici. Již v roce 1864 byla z prostředků J. Fügnera postavena podle návrhu architekta V. H. Ullmanna za Žitnou bránou první sokolovna.

1863 Výlet Sokola pražského do Rakovníka. V počátcích své existence organizoval Sokol pražský několikrát do roka výlety, zejména proto, aby podnítil vznik sokolského hnutí i na venkově. Dne 15. srpna 1863 uspořádal Sokol pražský výlet na Křivoklát, Týřov a do Rakovníka pod vedením Dr. Miroslava Tyrše. Pražské sokoly pozval do Rakovníka JUDr. Pravoslav Trojan, notář Pražského kraje, který se s M. Tyršem osobně znal. Výprava Pražského Sokola čítala na 300 lidí. Organizací setkání v Rakovníku byla pověřena Řemeslnická beseda. Právě tato návštěva ovlivnila veřejné mínění v Rakovníku natolik, že se začalo uvažovat o založení sokolské jednoty v Rakovníku. Hlavním propagátorem myšlenky založení sokolské jednoty v Rakovníku byl JUDr. Pravoslav Trojan (2. 4. 1815 – 9. 2. 1893), který v Rakovníku působil od ledna 1855 až do roku 1880. Trojan byl vedle F. L. Riegra hlavním mluvčím české reprezentace v létech 1848–1849. Během svého působení v Rakovníku byl organizátorem vlasteneckého, hospodářského a politického života ve městě. V létech 1866–1872 a po té znovu 1874–1880 byl starostou Okresního zastupitelstva rakovnického.

Připomeňme si, jaké byly v Rakovníku tehdy poměry. Rakovník měl podle sčítání lidu v roce 1870 4.648 obyvatel. Čeští vlastenci pořádali vlastenecké besedy, výlety spojené s tábory lidu na památných místech v okolí Rakovníka, zejména na Krakovec, poslední útočiště Mistra Jana Husa před jeho odchodem do Kostnice, na Džbán a pod. V tomto vlasteneckém ovzduší získal Trojan pro sokolskou myšlenku profesora rakovnické reálky Josefa Štěpánka, obchodníka Otomara Zákona, koželuha Petra Kratochvíla, jednatele pojišovny Hynka Mimru, truhláře a rakovnického kronikáře Ferdinanda Malce, notářského úředníka Josefa Krauze, pokladníka spolku „Oul” Antonína Šimra, obchodníka Hynka Dienla a další. Tito utvořili přípravný výbor Tělocvičné jednoty Sokol. V Rakovníku tehdy ještě neexistoval hasičský sbor, proto městská rada navrhla tomuto výboru, aby Sokol prováděl i hasičskou činnost. Po dlouhém jednání bylo dohodnuto, že spolek se bude jmenovat Tělocvično-hasičská jednota Sokol v Rakovníku.

1869 Založení Sokola v Rakovníku. Ustavující valná hromada proběhla 25. července 1869. První výbor jednoty byl zvolen ve složení: Otomar Zákon, starosta, Petr Kratochvíl, místostarosta, Josef Krauz, jednatel, Antonín Otta, hospodář, Josef Viktora, pokladník, Josef Šimr náčelník a další členové výboru Hynek Mimra, Čeněk Dienl a Klement Šimr, Jednota měla při založení 80 členů.

1886 Ustanovení Družstva pro výstavbu sokolovny. Valná hromada Sokola navrhla zřídit dne 10. října 1886 „Družstvo pro výstavbu sokolovny” a jmenovala komitét pro zahájení přípravných prací. Na základě tohoto městská rada předala Sokolu zdarma potřebný pozemek s podmínkou, že na něm bude skutečně vystavěna budova sloužící tělocvičným účelům Sokola.

1897 První plány na výstavbu sokolovny. V roce 1897 se Družstvo pro výstavbu sokolovny usneslo na velikosti sokolovny. Zpracováním plánů pověřilo stavitele Dondu.

1913 Zahájení stavby sokolovny. Slavnostním výkopem 30. března 1913 začala stavba sokolovny podle projektu architekta Otakara Novotného s rozpočtem 93 415 rakouských korun

1914 Slavnostní otevření sokolovny. Slavnostní otevření se konalo již 13. června 1914. Slavnostního průvodu se zúčastnilo 2000 občanů. Sokolovně se zpočátku říkalo Bílý dům, nebo byla postavena z bílých cihel. Součástí slavnostní akademie byl i koncert Českého kvarteta a divadelní hra „Zkouška státníkova”. Otevření sokolovny se zúčastnili i zástupci 44 sokolských jednot a přestavitelé města a okresu

1915 Rozpuštění Sokola. 24. 11. 1915 byl Sokol rozpuštěn.

1918 Vznik Československé republiky a obnovení Sokola. Dne 8. října 1918 byla vyhlášena Československá republika. Den poté 29. října byl obnoven Sokol v Rakovníku. Bratři sokolové konali ve městě pořádkovou službu.

1922 Zřízení Sokolské župy rakovnické. V tomto roce měl rakovnický sokolský okrsek 22 sokolských jednot, což vedlo k návrhu na zřízení samostatné Sokolské župy rakovnické. Do župy byly zařazeny i další sokolské jednoty z okresů Podbořany a Kralovice. Sokolská župa rakovnická měla celkem 42 sokolských jednot. Členem sokolské jednoty Kožlany byl Dr. Edvard Beneš, pozdější druhý prezident Československé republiky, se svou ženou Hanou.

1929 Výstavba sokolského cvičiště. Pro vzrůstající zájem o sporty byla zakoupena Sokolem za 150 000 Kč Cennerova zahrada, která byla podle projektu br. Augustina Očenáška z Prahy upravena na sokolské cvičiště, včetně atletické dráhy.

1941 Německá okupace a 2. zrušení Sokola. Rok 1939 patří mezi nejsmutnější roky našich národních dějin. Němci obsadili zbytek Čech a Moravy a zřídili Protektorát Čechy a Morava. Gestapo začalo zatýkat české vlastence, mezi prvními zatčenými byli i členové Sokola. Dne 12. dubna 1941 Němci činnost Sokola zastavili.

1945 Obnovení Československa a Sokola. Válka skončila 8. května 1945. Již 16. května 1945 obnovil Sokol v Rakovníku svoji činnost. V poválečném vlasteneckém nadšení nastal nejbouřlivější rozvoj Sokola nejen v Rakovníku, ale i v celém Československu.

1948 X. všesokolský slet a 3. zrušení Sokola. X. všesokolský slet byl vyvrcholením sokolského hnutí po druhé světové válce. Konal se po únorovém puči komunistů, byl i protestem proti komunistickému násilí. To přivolalo i konec Sokola.

1955 Zrušení Družstva pro výstavbu sokolovny. Rozhodnutím Okresního národního výboru v Rakovníku z 19. 7. 1955 bylo zrušeno Družstvo pro výstavbu sokolovny, které bylo do té doby právoplatným majitelem sokolovny, včetně cvičiště. Rada místního národního výboru převedla veškerý majetek na výbor T. J. Spartak Rakovník TOS. Později byl tento majetek převeden na T. J. Lokomotiva Rakovník.

1968 Pražské jaro. V tak zvaném Pražském jaru byl učiněn pokus o znovuobnovení T. J. Sokol Rakovník. Nově ustanovený výbor převzal sokolovnu, ale jeho činnost skončila brzy po 21. srpnu 1968, kdy opět sokolovnu T. J. Lokomotiva Rakovník dostala.

1989 Sametová revoluce a 3. obnovení Sokola. Nový výbor T. J. Sokol Rakovník byl ustaven 19. 4. 1990. Výbor jednal neúspěšně o předání sokolovny do užívání Sokola. Po neúspěších v jednání začal soudní spor o užívání sokolovny mezi T. J. Lokomotiva, později městem Rakovníkem a T. J. Sokol Rakovník. Rozvoj Sokola byl bržděn nedostatkem cvičebních hodin v tělocvičně. Sokolská župa rakovnická nebyla obnovena. T. J. Sokol Rakovník byla zařazena do Sokolské župy budečské.

1992 Navrácení práva trvalého užívání sokolovny. Krajský soud v Praze svým rozhodnutím ze dne 22. 6. 1992 vrátil T. J. Sokol Rakovník právo trvalého užívání sokolovny. K naplnění tohoto práva nikdy přes další soudy nedošlo. Právo trvalého bezplatného užívání sokolovny T. J. Sokol Rakovník bylo zaneseno jako věcné břemeno do katastru nemovitostí.

1994 XII. všesokolský slet Přes potíže se cvičebními hodinami, nacvičovalo se i mimo Rakovník, v Řevničově a Olešné, podařilo se nacvičit skladby pro mladší a starší žáky, žákyně, ženy a skladbu pro nejstarší členy Sokola „Věrnou gardu”.

1997 Převedení sokolovny do majetku města Rakovníka. „Darovací smlouvou” převedla T. J. Lokomotiva Rakovník budovu sokolovny včetně pozemků do majetku města Rakovníka.

2000 XIII. všesokolský slet. Nacvičování sletových skladeb stále brzdilo nevyřešení dostatku cvičebních hodin v tělocvičně sokolovny. Opět se nacvičovalo i mimo sokolovnu.

2004 Naděje pro Sokol. V současné době probíhají jednání o uzavření společné provozovatelské smlouvy mezi městem Rakovníkem, jako vlastníkem a T. J. Lokomotiva Rakovník a T. J. Sokol Rakovník jako provozovateli. Věřme, že konečně dojde k dohodě a rozvoj Sokola se bude moci po dlouhé době padesáti šesti let opět rozvíjet.

Konečně v úterý 15. 3. 2005 byla slavnostně na radnici uzavřena mezi městem a TJ Lokomotiva provozovatelská smlouva na dobu 15 let a mezi městem a TJ Sokol smlouva o používání sokolovny. Obě tyto smlouvy zajišťují naší TJ Sokol právo na uživání sokolovny v dostatečném rozsahu pro její rozvoj. Tímto aktem byla udělána tečka za touto vyčerpávající kauzou.

V roce 2006 proběhl XIV všesokolský slet. Nacvičovalo 106 členů naší jednoty do těch nejmladších až po věrnou gardu.